Kurikulum je klíčovým pojmem v oblasti vzdělávání, který označuje souhrn učebních plánů, obsahů a didaktických postupů používaných ve vzdělávacích institucích. Slovo „kurikulum“ pochází z latinského „curriculum“, což znamená „běh“ nebo „dráha“, a naznačuje systematickou cestu, kterou studenti procházejí v rámci svého vzdělávacího procesu. Kurikulum tedy nejen určuje, co by měli studenti vědět a umět, ale také definuje, jaké metody a formy výuky se použijí k dosažení těchto cílů. V praxi to zahrnuje výběr učiva, plánování lekcí, hodnocení studentů a další aspekty pedagogické práce.
Vědecké pojednání o kurikulu by mělo zahrnovat i jeho různé koncepce a přístupy. Existují například tradiční kurikula, která se orientují na předávání pevně stanovených znalostí a dovedností, ale také moderní, konstruktivistické přístupy zdůrazňující aktivní účast studentů a rozvoj kritického myšlení. Dalším důležitým aspektem je kurikulární reforma, která často reaguje na měnící se společenské potřeby a technologický pokrok. V rámci těchto reforem může být vedle akademického obsahu kladen větší důraz na rozvoj měkkých dovedností, jako jsou kreativita, spolupráce nebo schopnost řešit problémy.
Kurikulum hraje rovněž významnou roli v otázkách rovnosti a dostupnosti vzdělávání. Kvalitní kurikulum by mělo být inkluzivní, což znamená, že by mělo respektovat kulturní a sociální rozmanitost a zajišťovat rovné příležitosti pro všechny studenty. To zahrnuje úpravy pro studenty se speciálními potřebami a zajištění, aby kurikulum bylo relevantní a motivující pro všechny. V současné době se do popředí dostává diskuse o digitalizaci kurikula, která nabízí nové možnosti pro individualizaci výuky, ale zároveň přináší výzvy spojené s technologickou infrastrukturou a digitální gramotností. Celkově tedy kurikulum představuje dynamický a komplexní systém, který ovlivňuje nejen kvalitu vzdělávání, ale i širší společenský rozvoj.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)